MARTIN ŠRAJER

Pátý ročník přehlídky festivalových filmů z Berlína, Cannes a Benátek letos od 3. do 10. října ve třech sekcích nabídne 28 snímků, které budou moci vidět diváci v 21 městech České republiky. Největší pozornost je upírána k sekci premiérových filmů. Dva z nich, polská Tvář a norská Utøya, jsou již nějaký čas k vidění v kinech. Vítěz berlínského Zlatého medvěda, provokativní a experimentální terapeutická seance Touch Me Not, je uváděna pouze v rámci slovenského programu (který končí den před začátkem toho českého). Do české distribuce film v polovině listopadu uvede společnost Pilot Film.

Hlavním lákadlem a zahajovacím filmem přehlídky bude drama Zloději japonského režiséra Hirokazu Koreedy. Dojemný, ale nesentimentální portrét jedné netradiční rodiny ukazuje, že pokrevní příbuzenství může být někdy tím posledním důvodem, proč o sebe lidé pečují. Film založený na pomalém rozkrývání povahy vztahů mezi postavami, které nás nutí přehodnocovat náš postoj k nim, se vyznačuje přesně odstíněnými hereckými výkony a přesvědčivým zachycením podmínek života na okraji znecitlivělé japonské společnosti, držící pohledem Koreedy pohromadě spíš zásluhou peněz než lásky. Díky sekci „The Best of Be2Can“ si budete moci připomenout i Koreedovy dva dřívější filmy, Naši malou sestru a Po bouři (jeho znamenitý mix soudního a rodinného dramatu a krimithrilleru Třetí vražda z loňského roku se u nás promítal pouze na Febiofestu a trochu neprávem zůstal ve stínu divácky vstřícnějších Zlodějů).

Zloději v Cannes obdrželi Zlatou palmu. Bez ceny ze stejného festivalu odcestoval David Robert Mitchell (originální horor Neutečeš), jehož mysteriózní popkulturní mash-up Záhada Silver Lake bude na Be2Can reprezentovat alternativní proud současné americké kinematografie. Výraznějšího zastoupení se letos dočkal německý film, který si dokonce vysloužil vlastní sekci. V Berlíně si odbyly premiéru podmanivou černobílou kamerou nasnímané 3 dny v Quiberonu, vnímavě vykreslující pobyt herečky Romy Schneider v titulním francouzském letovisku, kde se snaží najít ztracenou vnitřní rovnováhu. Berlínským zástupce je též nevšední a nebanální Láska mezi regály, ve které muž s problematickou minulostí nastupuje do práce v supermarketu. Svůj život se snaží stabilizovat natolik, aby si získal sympatie Marion z oddělení lahůdek a zároveň dokázal bez zaváhání řídit vysokozdvižný vozík. Civilní romance s neobyčejně promyšlenými záběrovými kompozicemi podává podobně jako loňský Western skrze příběh jednoho člověka výpověď o socioekonomické situaci evropského kontinentu.

V Berlíně soutěžila také novinka jednoho z nejbedlivěji sledovaných představitelů dnešní německé kinematografie Chrstiana Petzolda Tranzit. Žánrově rozbíhavá, motivicky bohatá výpověď o stavu minulé i současné Evropy bude publikum polarizovat zřejmě stejně jako dobové, jen naoko realistické drama Soumrak maďarského režiséra Lászla Nemese. Ten zdánlivě jen manýristicky recykluje stylistické postupy ze svého strhujícího zachycení pekla druhé světové války Saulův syn. Kamera připoutána k hlavní hrdince, mladé Irisz, nám sice opět ukazuje pouze omezený výsek reality, avšak abychom pochopili příběh pojatý jako cíleně neuspokojivé detektivní pátrání, chceme vidět a vědět víc. Nejde tedy o co nejsyrovější zprostředkování určitých událostí, ale o nápaditou skládačku, která nás neustále konfrontuje s našim omezeným poznáním skutečnosti. Perfektní práce kamery, komplexní a pevně semknutý scénář a zejména důmyslná distribuce informací (s puntičkářskou kontrolou toho, co ve kterém okamžiku vidíme), která nás neustále drží v nejistotě a vyžaduje maximální koncentraci, dělají ze Soumraku velkou diváckou výzvu a jeden z nejpozoruhodnějších evropských filmů posledních let, který možná ještě více než milovníci melodramat, jejichž hrdinky nosí opulentní kloubouky, ocení neoformalisté.

Vrcholem letošního Be2Can by mohl být romantický neo-noir Poslední večery na Zemi mladého čínského režiséra a básníka jménem Gan Bi, který byl v Cannes uveden v sekci Un Certain Regard Award. Film popisovaný adjektivy jako „hypnotický“ nebo „meditativní“ by měl mimo jiné předvést další z možných využití stereoskopického formátu. Jeho druhou polovinu tvoří skoro hodinový nepřerušovaný záběr ve 3D. Takže něco jako Avatar pro fanoušky Andreje Tarkovského. Nabídku premiérových filmů doplňuje Modlitba francouzského režiséra, scenáristy a herce Cédrica Kahna. Dvaadvacetiletý Thomas se v tomto střízlivě natočeném existenciálním dramatu o potřebě pevného řádu a životních jistot vydává do katolického rehabilitačního centra ve francouzských Alpách, aby se zbavil závislosti na heroinu. Syrový realismus se mísí s postupy spirituálních filmů, přičemž v obou jeho polohách dodává filmu na uvěřitelnosti Anthony Bajon, který byl v Berlíně oceněn jako nejlepší herec.

Kromě uvedených titulů si také letos budete moct na Be2Can připomenout filmy z dřívějších ročníků (např. Zabití posvátného jelena od Yorgose Lanthimose, jehož novinku Favoritka do českých kin překvapivě neuvede Film Europe, nýbrž CinemArt) nebo trojici nestárnoucích klasik Ingmara Bergmana (Sedmá pečeť, Scény z manželského života, Fanny a Alexander). Všechny premiérově uváděné filmy se buď ještě letos nebo příští rok na jaře objeví v české i slovenské kinodistribuci. Pouze v domácích kinech si zřejmě budeme moci vychutnat vítěze benátského Zlatého lva, drama Roma od mexického režiséra Alfonse Cuaróna, které vzal pod svá křídla Netflix.