IVA PŘIVŘELOVÁ

Převládající pocit publika, že se v benátské soutěži letos nepromítal film s lepším scénářem než Tři billboardy kousek za Ebbingem, stvrdila hlavní festivalová porota Stříbrným lvem. Ten spolu s následným ziskem divácké ceny na festivalu v Torontu přivítal britsko-irského dramatika Martina McDonagha zpátky mezi filmařské favority; jeho předchozí rozpadlý pokus o portrét scenáristy v krizi a dalších mužů, kteří nedokážou držet v rukou svůj příběh, Sedm psychopatů (Seven Psychopats, 2012) lze nyní odepsat jako zajímavý omyl. Asi žádný jiný současný dramatik se tak dobře neuchytil i jako filmový autor. McDonagh hned za svůj první krátký snímek Šestiraňák (Six Shooter, 2004) dostal Oscara, celovečerní debut V Bruggách (In Bruges, 2008) mu vynesl nominaci na Oscara (za scénář). Syn irských rodičů k tomu dál pokračuje ve své renomované divadelní kariéře, kterou lze sledovat i z Česka. Jeho zatím poslední jevištní hit Kati (Hangmen) se na jaře 2016 ukázal v původním nastudování v rámci přenosů NT Live také v českých kinech, na program si pak inscenaci zařadil pražský Činoherní klub.

Kdo se s jedním ze specifických děl umělce profesionálně činného od roku 1996 někdy setkal, tuší, že by od něj mohl i tady čekat černou kritickou komedii obsahující smrt, hřích a vinu, skvělé dialogy nešetřící vulgaritami ani duchaplností a několik zvratů. A nemýlil by se. Zároveň novinka Tři billboardy kousek za Ebbingem překvapí i McDonaghovy fanoušky jako výjimečně vyzrálé, aktuální, odvážné, a i přes svůj nekorektní humor bolestné a seriózní dílo.

Sám Ebbing v Missouri (ani jinde) neexistuje, zločin, k němuž tu před časem došlo, ovšem ničí životy nejen v USA. Brutální znásilnění a vražda osmnáctileté dívky nejvíc změnily existenci Mildred Hayesové – tou zabitou byla její dcera. Protože policie ani po sedmi měsících vraha nevypátrala, Mildred si pronajme tři billboardy u málo používané silnice kousek za městem a nechá na ně vylepit vzkazy určené místnímu policejnímu šéfovi. Taková zápletka by mohla pokračovat jako detektivka či neo-westernové drama o boji bezmocné, frustrované ženy s mocnou, šovinistickou policií o spravedlnost. McDonagh místo toho nabízí něco komplexnějšího (a méně častého), tragikomedii o hněvu a empatii. Zaujetí touhou po odplatě a trestu, nenávistné dělení na „my a oni“ – dnes tak naléhavě aktuální témata – snímek vidí jako palivo na cestu po začarovaném kruhovém objezdu, z něhož však vede odbočka ven, jen ji přes rudou clonu hněvu před očima často není vidět. Spravedlnost tu má víc podob, stejně jako každá postava. Rozhořčená matka nerovná se dokonalý rodič, neuzavřený případ neznamená policii bez zájmu a schopností, přímočarý rasista a misogyn může skrývat víc slušnosti a chytrosti, než by kdokoliv řekl. Klíčem k soužití sousedů je věřit v pozitivní potenciál druhých a pokusit se vidět věci i z jejich pohledu.

Moudrá prozření nicméně McDonagh nedá nikomu zadarmo. A to přesto, že proměna dvou hlavních charakterů – Mildred v mnohovrstevnatém, silném podání Frances McDormandové, díky níž divák může během sledování začít hledat a nacházet podobnosti i s filmem Fargo (r. Joel a Ethan Coenové, 1996), a policisty Dixona (režisérův oblíbenec Sam Rockwell) – působí mírně zrychleně. Vyskytujeme se ovšem ve filmovém světě, v němž by si řada replik jeho obyvatel zasloužila místo v knize citátů, jak umí mluvit duchaplně, nebo naopak směšně idiotsky, a v němž ironická náhoda nikdy nečeká daleko. Místní jsou nejen skvěle zahraní, ale především mimořádně dobře napsaní, s mnoha lidskými chybami a nedostatky. Žádní hrdinové a padouši, ale lidi, kteří se můžou mýlit i mít pravdu, být arogantní i odvážní, často zároveň.

Zatímco v divadelních hrách bývá McDonagh ke svým postavám nelítostně kritický a jen málokdo jim dává druhou šanci a možnost prozření, ve filmech projevuje větší shovívavost i lásku. Také Mildred a strážník Dixon dostanou příležitost pochopit sebe i ostatní a jejich autor je má viditelně rád, ač ne slepě. Spíš podobně jako liliputí obchodník s auty (Peter Dinklage), jehož náklonnost k Mildred má své meze. Empatie je tak zásadní nejen pro vývoj příběhu neustále obcházejícího očekávané žánrové cestičky, ale i pro McDonaghův přístup k protagonistům. Svůj zavedený styl občasných výbuchů násilí a průběžných výbuchů cynického humoru lépe než jindy využívá jako okrasný rám nelíbivého portrétu našich slabostí. Obraz jeho filmu slouží slovům, aniž by působil divadelně. Kamera Bena Davise přesně ví, co kdy zachytit, mezi pestrými obyvateli Ebbingu se divák neztratí. Od precizního, bohatého scénáře a hereckých výkonů nabitých intenzivními emocemi nemá smysl odvádět pozornost.

 

(Vyšlo ve Filmu a době 4/2017.)

 

Tři billboardy kousek za Ebbingem

(Three Billboards Outside Ebbing, Missouri, USA 2017)

Režie a scénář: Martin McDonagh

Kamera: Ben Davis

Hudba: Carter Burwell

Hrají: Frances McDormandová, Woody Harrelson, Sam Rockwell, Lucas Hedges, Peter Dinklage, Caleb Landry Jones, Abbie Cornishová, John Hawkes a další

Délka: 115 min.

Distribuce v ČR: CinemArt

Premiéra: 18. 1. 2018