Příbramské nakladatelství Camera obscura zahájilo svou činnost před 15 lety vydáním souboru textů Andreje Tarkovského Krása je symbolem pravdy (2005, 2. vydání 2007). V těchto dnech, na počátku léta 2020, bylo nakladateli sděleno, že byl prodán poslední skladový výtisk této „tarkologické bible“. Za uplynulých 15 let vydal Miloš Fryš ve svém nakladatelství řadu dalších knih, tematicky orientovaných na filmové tvůrce a na jejich vlastní pohled na kinematografii (vedle Andreje Tarkovského to jsou Věra Chytilová, Jean-Luc Godard, Jim Jarmusch, Ermanno Olmi, František Vláčil), tematicky stranou pak stojí memoárové Rozhovory s Josifem Brodským (2011) od Solomona Volkova. (Pro nečekané právní spory je zatím odložena distribuce již vytištěné knihy Rozhovor snad o všem /2016/, vycházející z rozhovorů režiséra Jana Němce s Milošem Fryšem.) Všechny uvedené tituly mají jedno společné: nabízejí českému čtenáři výjimečnou možnost vhledu do tvorby svých protagonistů skrze jejich myšlenky, úvahy, názory, vzpomínky, často v konfrontaci s další osobou, vedoucí s tvůrcem zasvěcený rozhovor. Sborník Krása je symbolem pravdy lze v tomto směru považovat za jakýsi „manifest“ nakladatelství, nejen proto, že vyšel jako jeho první titul, ale i svým zaměřením, redakční úpravou a stanovením editorských zásad. A také samotnou osobností a dílem Andreje Tarkovského, nepoměřitelného tvůrce, jímž se nakladatelství přihlásilo ke specifickému segmentu kinematografie. (Připomeňme, že v roce 2009 vydala Camera obscura i nejrozsáhlejší Tarkovského teoretickou práci o filmu Zapečetěný čas, jejíž české vydání je možná nejúplnější verzí tohoto textu.) To, že se ani po 15 letech od vydání Krásy nakladatel neuchýlil k lacinému rozprodeji knihy, prodávané nepřetržitě jen v jednom jediném knihkupectví v republice, svědčí o tom, že „své“ knihy nebere jako zboží. Osobně mi je sympatické, když jakýkoliv nakladatel ponechává vydané výtisky k dispozici dalším generacím čtenářů, které stále dorůstají a (jako v tomto případě) objevují svět filmu. U zásadních knih je tak pro mne dlouhodobá možnost jejich zakoupení službou čtenářům i tématu. Případ knihy Krása je symbolem pravdy rovněž potvrzuje, že dílo Andreje Tarkovského bude vždy přitahovat a své zájemce si najde. Nicméně nové vydání knihy se neplánuje, i zásadní věci mívají své meze, takže můžeme říct, že skončila jedna éra. Přesto lze doufat, že nakladatel na ni brzy naváže, a to ohlášeným pokračováním s názvem Krása je stále symbolem pravdy.
Total
0
Shares
Petr Gajdošík
Petr Gajdošík (1968), vystudoval historii a archivnictví, pracuje jako archivář. Ze soukromého cinefilního zájmu zprovoznil v roce 2002 webové stránky Nostalghia.cz věnující se tvorbě duchovně zaměřených filmových tvůrců. Editor sborníku Marketa Lazarová: studie a dokumenty (Casablanca 2009), autor monografie František Vláčil. Život a dílo (Camera obscura 2018). Od roku 2016 člen redakční rady magazínu Film a doba.