Když Netflix ve vrcholné fázi virové pandemie omezil kvalitu streamovaných videí, aby ulehčil přetíženým sítím, šlo o dobrý argument, proč se nezříkat fyzických médií. U nich vám nehrozí, že budete omezeni internetovým připojením, že vám je někdo odebere z filmotéky, případně je nahradí verzí, z níž byly odstraněny záběry vyvolávající diskuzi. Nabídka filmů na digitálních nosičích je nadto nesrovnatelně pestřejší než nabídka filmů, které jsou legálně online. Faktem ovšem je, že zatímco počet předplatitelů streamovacích služeb rapidně narůstá, prodeje DVD a blu-ray disků dlouhodobě klesají (a s tím také ochota studií je vůbec vyrábět) a zřejmě se z nich časem stane záležitost pro hrstku fajnšmekrů. Stejně jako návštěvy kamenného kina.
Zájemci o filmy, které si lze vystavit na poličce, se zřejmě budou muset stále více spoléhat nikoliv na velká hollywoodská studia, nýbrž na společnosti dbající o zachování audiovizuálního dědictví v co nejlepší kvalitě. Kupují práva k vybraným titulům a ty následně prezentují na discích se špičkovým obrazem a zvukem a relevantními bonusy. Ve Spojených státech se na speciální vydání napěchovaná bonusovými materiály specializuje například společnost Criterion, ve Velké Británii Arrow, Eureka nebo Second Run. U nás tuto službu cinefilům a filmovým vědcům krátce poskytoval Národní filmový archiv. Nyní jsou zájemci o reprezentativní edice českých filmů odkázáni na zahraniční labely.
Slovenský filmový ústav tlaku na přechod do online prostoru zatím nepodlehl a letos vydal na DVD a BD svědomitě připravenou kolekci filmů Ela Havetty, která se dokonce, a zcela právem, dostala do žebříčku nejlepší disků roku 2020 podle časopisu Sight & Sound. Blu-ray vydání obsahuje dva disky v rozkládacím digipacku doplněné o dvojjazyčný booklet. Ve slovenštině i angličtině si lze na obalu přečíst Havettův hutný životopis. Režisér, scenárista, kameraman a fotograf studující v šedesátých letech na FAMU se k vlastní režii dostal až krátce po srpnové invazi, kdy natočil Slávnosť v botanickej záhrade (1969). O tři roky později vznikl jeho druhý a zároveň poslední celovečerní film Ľalie poľné (1972). Oba lyrické, nápady hýřící filmy byly kritizované pro svou poetiku ošklivosti. Po tom druhém přišel zákaz tvorby. Stres kvůli nemožnosti svobodně točit se v kombinaci s alkoholem a tabletami fermetrazinu projevil na Havettově zdraví. Zemřel na vnitřní krvácení způsobené prasklým žaludečním vředem v pouhých šestatřiceti letech.
Dvojice disků představuje prakticky kompletní filmografii nadějného, žel předčasně uštvaného filmaře. Vedle obou jeho celovečerních snímků nabízejí trojice filmů krátkometrážních, natočených v rámci Havettova studia na FAMU: Svatá Jana (1963), 34 dnů absolutního klidu (1965) a Předpověď: nula (1966). Dalším stěžejním bonusem je pak čtyřicetiminutový dokumentární portrét Slávnosť osamelej palmy (2005), při jehož natáčení se Marko Škop a Juraj Johanides nechali inspirovat Havettovou poetikou. Netradičním průvodcem filmem je palma, která nás provádí vesnicí, kde se Slávnosť nebo Havettovými rodnými Vozokany a dalšími místy, kde opožděně doceněný filmař otiskl svou stopu. Na Havettu vzpomíná scenárista Meir Lubo Dohnal, výtvarník Ivan Popovič nebo dramaturg Albert Marenčin.
Havettovy filmy sice vyšly na DVD již před patnácti lety, ale v obrazové kvalitě, při která nemohla plně vyniknout autorova jedinečná imaginace. Starší disky se navíc rychle vyprodaly. Letošní kolekce přináší filmy v digitálně restaurované podobě s pečlivými barevnými korekcemi, na jejichž věrnost originálu osobně dohlédnul kameraman Dodo Šimončič. Světová premiéra digitálně restaurované verze filmu Ľalie poľné proběhla na festivalu Lumière v Lyonu. Nyní může Havettovo odmítané a nepochopené dílo obdivovat každý, kdo si koupí DVD nebo BD. V nabídce Netflixu se jej zřejmě nedočkáme.
P. S. (aktualizace k 12. 2. 2021) – Národní filmový archiv by měl na své vydavatelské aktivity v letošním roce navázat filmy Daleká cesta a Věrni zůstaneme
