1. ledna
Šéf Institutu Lumière Thierry Frémaux k 125. výročí první veřejné filmové projekce: „Ve své absenci jsou dnes kina – jež jsou našimi domovy, chrámy a rituály – přítomna víc než kdy předtím. Kdy se znovu uvidíme? Brzo. Musíme! Chceme se vrátit do kina, kde nenajdeme tlačítko ,pause´. Vidět na velkém plátně film, o němž nic nevíme. Sedět vedle někoho, koho neznáme. Znovu nalézt slib, který film vždycky dodržel a který nikdy nezmizí.“
2. ledna
Zemřela Joan Micklinová Silverová.
3. ledna
Alan Posener komentuje v Die Welt kauzu Kleopatra (protesty proti obsazení role izraelskou herečkou): „Problémem je pochopitelně Židovka… U Gal Gadotové, která pochází ze země sousedící s Egyptem a jejíž vzhled je zřejmě ,orientálnější´ než byl vzhled historické Kleopatry, hraje roli etnicita nebo řekněme rasa. Pokud viděli pravicoví antisemité Židy jako ,orientálce´, kteří musejí zmizet do Palestiny, pak dnešní levicoví antisemité považují Židy za ,bílé´, kteří musejí zmizet z Palestiny – a taky z filmů, které reprezentují ,people of color´. Jak nechutné.“
5. ledna
Na YouTube stojí za zhlédnutí video-eseje filmového historika a teoretika Andreje Chovance.
6. ledna
Nejvíce nominací na Ceny české filmové kritiky získal film podle formalistických měřítek v lecčems nedokonalý, přesto umělecky pozoruhodný – Krajina ve stínu Bohdana Slámy.
7. ledna
Zemřel Michael Apted.
8. ledna
Dvě wisconsinské univerzity vymazaly v posvátném vytržení cancel culture jakékoli zmínky o bývalém studentovi Fredricu Marchovi. K tomu Michel Ciment v novém čísle Positifu: „Skupina aktivistů zjistila, že laureát dvou Oscarů za Dr. Jekylla a pana Hyda a Nejlepší léta našeho života patřil v jednadvaceti letech na pár měsíců ke skupině blízké Ku Klux Klanu. Tak byl jeden ze zakladatelů hollywoodské protinacistické ligy, obránce občanských práv a Afroameričanů, bojovník proti antisemitismu a přítel Martina Luthera Kinga odsouzen k zapomnění. Včera Lillian Gishová, dnes Fredric March, zítra třeba Orson Welles. Jak prohlásil kongresman Adam Schiff: ,Strach, lži a vztek se šíří na sociálních sítích mnohem rychleji než pravda.´“
9. ledna
Z nového čísla Cinema Scope je on-line dostupný mj. článek Phila Coldirona o Pelešjanově Přírodě.
11. ledna
Poněkud jiný pohled Armonda Whita na nejlepší filmy roku: https://www.nationalreview.com/2021/01/the-16th-annual-better-than-list/
13. ledna
„My films are neither short nor long. They are neither documentaries nor fiction films. They form one and the same film, a unique film, a film diary written day by day, by small pieces and accumulated crumbs (my motto: ,a little every day´).“ Na Sabzianu vyšel překlad statě Borise Lehmana Un second siècle pour le cinéma.
18. ledna
Zemřel Jean-Pierre Bacri.
24. ledna
Zemřela Gunnel Lindblomová.
Na DAFilms je k vidění „film pro šest rukou“ Tance smrti, kostlivci a jiné fantazie. Na cestách mezi Francií a Portugalskem ho natočili Jean-Louis Schefer, Rita Azevedo Gomesová a Pierre Léon.
25. ledna
Second Run vydal na DVD a premiérově taky na BD film Zítra vstanu a opařím se čajem.
27. ledna
Každoroční cinefilní žně na Senses of Cinema.
29. ledna
Ve Vídni vyšla kniha o filmovém díle Marie Lassnigové.
31. ledna
Jaroslav Durych: „Umění vyžaduje čistoty; není-li již čistoty těla, tedy čistoty srdce a myšlenek bezvýjimečně. Nelze teprve při provádění díla hledati východiště z vlastních bludišť. Umělecká tvorba není žádným projímadlem, jest plodem srdce uklidněného a uvědomělého. Ale není-li v srdci klid a vyrovnání, jak jinak toho dosíci než mlčením? Neumí-li se mlčet, nelze vypraviti poctivé dílo; a to jest zradou na životě i na umění, zradou tím horší, poněvadž jest to zrada ze slabosti, neuvědomělá, zrada spáchaná v opilství, či v něčem ještě horším. Umělec musí vždy tak dlouho mlčeti, dokud nevznikne celé umělecké dílo; a musí tak dlouho znova tvořiti, dokud nedosáhne ticha.“
