Základem této z ovoce sbité audiovizuální eseje je myšlenka: Tam, kde končí film, začíná realita?
Naše idea byla taková: Kolik může mít film rovin, kolik obsahuje realit? Kde leží hranice skutečnosti a fikce? A je vůbec nějaká?
Může na nás fikce zaútočit? A pokud ano, můžeme se pokusit o protiútok? Můžeme vrátit úder? Ale jak můžeme nejlépe napadnout film? Může realita do filmu vrazit kladivem?!
Ovoce a sbíječky si pohrávají s myšlenkou propojování imaginárních a skutečných světů ve filmu. Vycházejí přitom z osobní zkušenosti jedné z tvůrkyň eseje při sledování filmu Ovoce stromů rajských jíme (r. Věra Chytilová, 1969) v blízkosti probíhající stavby. Tento prožitek je do eseje přímo zakomponován jak na úrovni obrazu, tak na úrovni textu. Ovoce a sbíječky se tak snaží zachytit proces tvorby a vzniku AV eseje v reálném čase za zvuku bušení kladiva.
