1. června
Pod heslem extremistické organizace Black Lives Matter se v amerických městech konají pouliční demonstrace, násilnosti a rabování. Revoluční zápal se později přenesl do Evropy. V Praze demonstrovalo 300 lidí, převážně cizinců.
3. června
Vyšlo první číslo Cahiers du cinéma v novém redakčním složení.
Canneský festival zveřejnil tituly vybrané pro letošní ročník, který se nakonec kvůli covidu nekonal. Místo toho půjdou filmy pod hlavičkou Cannes rovnou do kin. Mnozí filmaři (Dumont, Carax, Weerasethakul, Hansen-Løve, Lapid) se však podniku nezúčastní a raději uvedou své filmy na jiném festivalu, nebo si počkají na příští ročník.
5. června
Český překlad pamětí Woodyho Allena vyjde v nakladatelství Argo ještě letos.
V Praze na Staroměstském náměstí vztyčili mariánský sloup. Dokumentaristka Apolena Rychlíková vyzvala lůzu k jeho strhnutí. Lůza ovšem zatím svrhává sochy v USA a západní Evropě.
6. června
Boloňská přehlídka Il Cinema Ritrovato se nakonec uskuteční na konci srpna. Program je tradičně výborný: Henry Fonda, indický paralelní film, Frank Tuttle vs. Stuart Heisler, Yuzo Kawashima, sovětské filmařky, 8mm a 16mm film ad.
8. června
Prvním mezinárodním festivalem po karanténě bude FID Marseille (22. – 26. 7.).
9. června
Autorka Harryho Pottera prohlásila, že žena je žena, a filmový představitel téhož ji za to uvědoměle vyčinil.
10. června
HBO stáhlo ze své streamovací služby Jih proti Severu, aby ho tam vrátilo o pár týdnů později s politicky přijatelným komentářem. Jiná díla už takové štěstí neměla a byla z různých platforem odstraněna nadobro.
11. června
Do českých kin uvedeno To musí být nebe (Elia Suleiman).
17. června
Zemřel Petr Král.
18. června
Na cenu Il Cinema Ritrovato o nejlepší DVD/BD byly nominovány mj. Filmy Jana Kříženeckého (NFA), Lásky jedné plavovlásky (Second Run), Případ pro začínajícího kata (Second Run) a Třicet jedna ve stínu (Powerhouse).
30. června
Do české distribuce se na VOD dostal A Hidden Life (Terrence Malick).
UPDATE:
Na základě komentáře čtenářky, který se objevil na Facebooku, chci upřesnit následující:
V příspěvku jsem na začátku zmínil současnou politickou situaci, protože se domnívám, že má bezprostřední dopad i na kinematografii. O tom se ostatně píše v textu dál.
Hovořím záměrně o organizaci – nikoli hnutí – Black Lives Matter, od níž demonstrující převzali ústřední heslo. Ta na svém webu sama uvádí, že byla založena “radikálními organizátory”. Já ji označuji ve shodě s některými politickými komentátory za extremistickou na základě její ideologie a historie. Podrobnosti o nich lze dohledat ve veřejných zdrojích. Ostatně mnozí Afroameričané s BLM nesouhlasí a její aktivity kritizují. Nevidím tedy na svém postoji nic zvláštního.
Dalším bodem kritiky bylo označení “lůza” pro ty, kdo v USA a západní Evropě strhávají sochy. Bohužel žádný lepší termín mě nenapadl a ani teď nenapadá. Ti, kdo nedokážou ovládnout svůj vztek a násilím prosazují svůj názor na úkor ostatních, si jiné označení nezaslouží. O zachování či zboření té které sochy by měla rozhodnout kultivovaná veřejná debata, nikoli afekt několika jedinců.
