Režiséra Jana Prušinovského proslavily televizní seriály (Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Trpaslík, Most) a jeho celovečerní snímky Kobry a užovky (2012) a Okresní přebor – poslední zápas Pepika Hnátka (2015) patřily k tomu lepšímu, co na domácí půdě v minulých deseti letech vzniklo. Dokázal to, co se nejen filmařům, ale umělcům vůbec, podaří zřídka: zaujmout odbornou kritiku i běžné konzumenty. Svými sociálními dramaty z prostředí tzv. obyčejných lidí, nižší (dříve pracující či dělnické) třídy necílí na omezený okruh intelektuálů a festivalových labužníků, jak tomu často v daném žánru bývá, ale na nejširší publikum. Jeho novinka Chyby vzbuzovala nemalá očekávání a zvědavost, zda si poradí i s žánrem romance, do kterého ji řadí.
Milostný příběh prodavačky Emy (Pavla Gajdošíková) a pokrývače Tomáše (Jan Jankovský) začíná náhodným setkáním, jež přeroste ve vážný vztah potýkající se se stíny minulosti. Ta se odhaluje hned v úvodním flashbacku, kde mladičká Ema točí pornografické video. A už z toho lze odhadnout celou dějovou linii, což je jedním z hlavních stínů tohoto snímku. Scénář totiž není o mnoho sofistikovanější než scénáře pornofilmů. Karty jsou od začátku rozdány, je jasné, jaká peripetie nastane a do čeho vyústí. Jednoduchost a přímočarost, samy o sobě ne vždy špatné, se zde pojí s předvídatelností a schematičností. Zatímco Petr Kolečko (podepsaný pod Okresním přeborem, Mostem a Trpaslíkem) je mocen nadsázky, originálního nápadu a absurdního humoru, amatérský filmař a scenárista Roman Vojkůvka se drží klišé a humor zřejmě mají zastupovat vulgární hospodské hlášky. Plochou povahu údajně citlivého a poněkud morózního Tomáše ozvláštňuje záliba v pěstování kaktusů, či chtělo by se říci čapkovsky, kaktů. Do stojatých vod jeho přežívání mezi prací a hospodou náhle vpadne veselá, bezprostřední Ema. Přitahuje ji Tomášova stabilita, jež by jí mohla poskytovat bezpečí i ochranu před důsledky bouřlivého mládí, které pošramotily její pověst v rodném městě a znepřátelily jí vlastní matku. Po jisté době se vzdala snadného výdělku – neznámo proč se jí její počínání začalo příčit a raději se spokojila s platem prodavačky v hypermarketu; jen proto, že všechno dělala z adolescentní zamilovanosti do onoho provinčního rádoby režiséra, než jí došlo, že ji tento vlastně pasák pouze komerčně využívá? Každopádně se nyní chce usadit a zakotvit v manželském přístavu s neotesaným, ale spolehlivým typem, jehož povahu okatě symbolizuje strohý sukulent skrývající potenciál jednoho dne náhle rozkvést a překvapit svou křehkou krásou. Charakterová polarita této dvojice a donedávna nepříliš přiznávaná touha po klidném, tradičním svazku umožnila proměnu z barové známosti v perspektivní partnerský vztah.
Prostor kolem ústřední dvojice vyplňují typizované figury. Nejlepší kamarád – hlavní záporák (Ondřej Kokorský), lidový mudřec hospodský (Jan Kolařík), zkušený rádce – otec, resp. otčím (Ivo Gogál), starostlivá matka (Monika Načeva). A k tomu venkovští spoluobčané, jejichž více či méně zjevně sdělovanému pohoršení musí mladý pár čelit. Tato sociální vrstva tráví volný čas, jak Chyby naznačují, masturbací u internetových prasečinek a vysedáváním po restaurantech čtvrté cenové skupiny. Do této kategorie spadá pochopitelně i jejich vyjadřování. Budiž. Umění má být blízko lidu, říkávali soudruzi.
A lid projevuje dvojí morálku v diskrepanci mezi realitou a virtualitou. Všichni se na porno dívají, považují je za normální součást života, nad níž se není nutno pozastavovat. Neuvažují nad tím, že svou „pasivní“ účastí se na chodu pornoprůmyslu podílejí. Odvážné herečky coby vzdálené, nedotknutelné objekty, s nimiž jsou v kontaktu pouze zprostředkovaně, nepodrobují žádným etickým kritériím. Jakmile se ovšem takovou herečkou ukáže být někdo z jejich blízkého okolí, uplatňují na ni jiný metr než na neznámé osoby (a na sebe sama). I v tom z podstaty amorálním dvojím metru se kromě příslovečné české malosti ukazuje, že v nevědomí přežívá cosi jako přirozený stud, kterému se náhražkové uspokojení, bídně suplující reálné vztahy, nejeví úplně košer. Ale jelikož řídit se tímto citem by na jedince kladlo přílišné nároky, kterým není ochoten dostát, promítá si pseudomorální požadavky navenek. V tomto případě na tvůrce hambatých videí. Jejich diváci a uživatelé jsou z obliga.
I Tomáš se pasuje do role soudce a jaksi zapomíná, že Ema se mu dávno snažila přiznat, ale on sám to odmítl, nechtěl nic slyšet. Mrzí ho věc samotná, jež způsobila pomyslnou Eminu poskvrnu, narušující jejich vzorné monogamní soužití, nebo spíše jeho osobní potupa před sousedy a kumpány? Ti jsou pro Tomáše zdá se důležitější, neboť svému proradnému parťákovi odpustí raz dva, kdežto Emě, ačkoli její „provinění“ vůči němu je velmi sporné, odpustit nehodlá. Neuměl se od narcistní uraženosti posunout k otázce, zda si jeho milá za svůj hřích mládí skutečně zaslouží zavržení, nezamyslel se nad tím, že pornografie i prostituce doprovází lidstvo odnepaměti, rozdíl je jen v technologii, ani nad známým faktem, že z bývalých prostitutek se stávají věrné a oddané manželky. V tomto směru se Chyby celkem zdařile ujímají role agitky proti předsudkům osobním i společenským. Tento snad záměr či poselství však nedotáhly do důsledků, když Tomášovo patriarchální hledisko nechají přijmout i Emu, která si stejnou měrou jako on sype popel na hlavu v závěrečné chtěně dojímavé scéně vzájemných omluv.
Jednou z předností snímku jsou herecké výkony zejména hlavních protagonistů, jejichž pro film dosud neobjevené tváře a civilní výkon dodávají Chybám na autenticitě, spolu s téměř dokumentárně nasnímanými maloměstskými a venkovskými lokacemi. Coby autentický může být vnímán a oceněn vlastně i ten prostý děj, směřující k lacinému poučení: reálný život vítězí nad virtuálním, citová vazba a fyzická blízkost druhého člověka mají větší váhu než předsudky, všichni jsme křehké, zranitelné a chybující bytosti prahnoucí po lásce. Předpokládaný happyend nastal, milenci se k sobě navrátili; otevřeným zůstává pouze problém agresivního okolí, které je možná nenechá v klidu žít. Nicméně láska je připravena překonat vše. Nejedno oko v zaplněném kinosále zaslzí, účelu bylo dosaženo. Ale stačil by k němu i formát hodinové televizní inscenace, pro kterou byl scénář původně určen.
Chyby
(ČR 2021)
Režie: Jan Prušinovský
Scénář: Roman Vojkůvka
Kamera: Petr Koblovský
Hrají: Pavla Gajdošíková, Jan Jankovský, Ondřej Kokorský, Ivo Gogál, Jan Kolařík, Eva Hacurová, Monika Načeva
Délka: 99 min.
Distribuce: Falcon
Premiéra: 15. 7. 2021
