Během svého života se Petr Král účastnil různých filmových anket. Patřila k nim i oblíbená hra kritiků – hlasování o nejlepší film. Králova volba přitom často padla na nezvyklá či málo známá díla. Připomeňme si některá z nich.
Asi úplně první anketou, ke které byl Král přizván, bylo hlasování o „dvanácti nejlepších filmech“ v Magazínu Kina 1966. Respondentův výběr byl natolik originální, že se ho redakce nakonec rozhodla pro jistotu vůbec nepublikovat. Král to později komentoval slovy: „Šéfredaktor napřed poslal anketu i mně, mou odpověď z ní však vyřadil; natolik se mu zdálo přemrštěné, že jsem ji pojal po svém a proti současné filmové produkci v ní zdůraznil staré filmové grotesky.“ (Vlastizrady, s. 1277)
Králova dvanáctka vypadala takto:
1. Larry na pile (Larry Semon)
2. Sladký život (Federico Fellini)
3. Frigo má smůlu (Buster Keaton)
4. Peníze nebo život (Jindřich Honzl)
5. Frigo obětním beránkem (Buster Keaton)
6. Chaplin kulisákem (Charles Chaplin)
7. Frigo kovářem (Buster Keaton)
8. Chaplin obchodním příručím (Charles Chaplin)
9. Sedm samurajů (Akira Kurosawa)
10. V pravé poledne (Fred Zinnemann)
11. dokumentární záběry výstřelu do vody z anglického filmu Odhalující oko (Walter Storey)
12. Vánoční dobrodružství (Ralph Smart)
Král svůj zájem o grotesku později zúročil v mnoha textech a hlavně v monografii, kterou vydal ve francouzském exilu. V té době byl členem redakční rady časopisu Positif. Pro jeho anketu o nejlepší filmy osmdesátých let zaslal seznam, kde nechybí filmy Ericeho, Frearse, Doillona, Greenawaye či Keigeho, ale jsou na něm i málo očekávané „položky“ jako Identifikace ženy, Heimat nebo Une histoire de vent Jorise Ivense a Marceline Loridanové.
V roce 1992 přispěl Král do ankety ke čtyřicátému výročí založení Positifu. Redaktoři měli vybrat deset „nejvýraznějších“ filmů z historie kinematografie. Králova odpověď odráží jeho široký zájem i kritický postoj k filmu jako nástroji básnického vztahování se ke skutečnosti.
Berlín, symfonie velkoměsta (Walter Ruttmann)
Vše pro milenku (Frank Capra)
Andaluský pes (Luis Buñuel, Salvador Dalí)
Peníze nebo život (Jindřich Honzl)
Vánoční dobrodružství (Ralph Smart)
Dotek zla (Orson Welles)
Sladký život (Federico Fellini)
Zvětšenina (Michelangelo Antonioni)
Otrokyně lásky (Nikita Michalkov)
Americký přítel (Wim Wenders)
O deset let později se Král účastnil podobné ankety u příležitosti pětistého čísla časopisu. Tentokrát měli respondenti zaslat své oblíbené filmy z posledního půlstoletí. Král svůj výběr seřadil chronologicky: Stíny (John Cassavetes), Sladký život (Federico Fellini), Zatmění (Michelangelo Antonioni), Intimní osvětlení (Ivan Passer), Playtime (Jacques Tati), Zrcadlo (Andrej Tarkovskij), V běhu času (Wim Wenders), Satanské tango (Béla Tarr), Chrustaljove, vůz! (Alexej German) a Stvořeni pro lásku (Wong Kar-wai).
