Polská produkce Netflixu v září loňského roku uvedla dramatický seriál Ostuda (Infamia). Výrazný projekt rozšiřuje povědomí o tom, jaké to je být Romem či Romkou v současné východní Evropě. Na pozadí osmidílné série sedmnáctiletá Gita objevuje své romské kořeny, prozkoumává možnosti vlastní emancipace a snaží se prosadit ve světě rapu, to vše v prostředí katolického Polska.
Gita (Zofia Jastrzębska) žije se svými rodiči a sourozenci ve Walesu. Pro Gitu z nepochopitelných důvodů se však všichni musejí vrátit zpět do Polska za příbuznými. Gita, zvyklá na liberální multikulturní Západ, čelí rasismu kvůli svému původu i výtkám ze strany rodiny za nerespektování romanipenu, nepsaného romského kodexu chování. Podle něho by se romské ženy měly v první řadě starat o domácnost a o své partnery. Vždy by měly být řádně a cudně upravené, vlasy by měly mít stažené, nohy zahalené. K nelibosti příbuzných se Gita po vzoru starší sestry rozhodne chodit do školy. Studium je pro romskou dívku ojedinělé privilegium, ke kterému je třeba písemného souhlasu od rodičů. Gita si však jde za svými sny navzdory odmítavým reakcím ze strany příbuzných.
Pořad režírovala polská tvůrkyně Anna Maliszewska, na jeho podobě se také podílelo přibližně tři sta Romů a Romek. Mnozí z nich byli obsazeni do důležitých rolí, třeba Gitiny babičky. Řada scén byla natočena ve skutečné romské osadě v polských Maszkowicích. U projektu zároveň asistovala umělecká supervizorka romské kultury Joanna Talewicz, antropoložka z Varšavské univerzity. V hlavních rolích však vystupují herci a herečky neromského původu. Tvůrčí tým prozradil, že především z důvodu (ne)znalosti anglického jazyka. Jejich obsazení vyvolalo kritický ohlas zpochybňující autenticitu projektu. Navzdory tomu však příběh zůstává věrohodnou reflexí romské komunity v Polsku.
Tvůrčí tým se volně inspiroval řadou vlivných emancipačních projektů romské komunity. Není náhoda, že Gita svou revoltu vyjadřuje rapem, neboť kultura hip-hopu vznikla jako výrazový prostředek vzpoury. Chudým a marginalizovaným skupinám umožňuje vyjádřit hněv, zklamání a nesouhlas se sociálním vyloučením. Právě takovou hudbu tvoří například Pretty Loud, romská feministická rapová skupina ze Srbska. Ženy prostřednictvím rapu vyjadřují nelehkou situaci Romek. Na divadelní scéně působí výrazná rumunská herečka a scenáristka Mihaela Drăgan, která v roce 2014 v Bukurešti založila Giuvlipen, divadelní společnost s feministickou agendou. Její představení rozebírají témata anticikanismu, předčasných či domluvených sňatků, hypersexismus. Tyto emancipační iniciativy vytvářejí prostor pro opomíjené a diskriminované hlasy právě propojením romských tradic s populární kulturou.
V současné době čítá romská komunita v Polsku kolem třiceti tisíc obyvatel. Talewicz v jednom rozhovoru popsala, že část z nich stále žije v segregovaných oblastech na kraji měst, potýká se s extrémní chudobou, diskriminací a anticikanismem. Přesto je podle ní většina náležitě integrovaná do místní společnosti. Ostuda romskou komunitu zobrazuje ve dvou pólech, které mnohdy stereotypizuje.
Svět movitých Romů je zobrazen s tendencemi k exotizaci. Gitina rodina žije pohromadě v okázalé vile s kýčovitou interiérovou výzdobou. Společně tvoří hudební uskupení, se kterým vystupují na festivalu romské kultury, ve sklepě mají nahrávací studio. Rodina působí poněkud výstředním, přesto solidním dojmem. Mužští členové však provozují nelegální obchod s drogami. Tato stránka je vykreslena téměř archetypálně. Nebezpeční muži v oblecích v obložení bodyguardů, luxusní SUV auta se zatemněnými skly, drogy, zbraně a hazard. Pro blahobyt svůj i nejbližších jsou ochotni přikročit k násilí.
Ostatní romské postavy však žijí v diametrálně odlišných podmínkách – na periferii města v polorozpadlém slumu. Obyvatelé osady bydlí víceméně pohromadě v malých špinavých chatrčích, v obklopení odpadků, bez zajištění základních energetických i hygienických potřeb. Tito vyloučení jsou ve snímku dokonce movitými Romy přirovnáváni ke zvířatům či necivilizovaným divochům. Seriál tedy neopomíjí i jistou formu hierarchie nebo „in-group“ diskriminaci, která uvnitř romské menšiny funguje. Ačkoli je vizuální podoba periferního prostředí autentická, vykreslení jeho obyvatel hraničí s generalizací a stereotypizací chudých, negramotných a sociálně zanedbaných.
Ostuda se vyznačuje dravou atmosférou, kterou vytváří podmanivá hudba čerpající z romských tradic i rapu. Gita skrze své písně demonstruje vlastní identitu, vlastní formu romského bytí. Texty a beaty staví na prvcích romské kultury a emancipačních hodnotách, zejména na feminismu. Velký prostor seriálu je věnován romskému folkloru. Lidové písně zní při spontánním rodinném večeru, na pohřbu či na festivalu romské kultury.
Seriál pojednává především o problémech a dilematech romské teenagerky hledající vlastní identitu. I přes lehké sklony k exotizaci či stereotypizaci ho lze řadit mezi výrazné projekty podílející se na pozitivní diskriminaci Romů a Romek.
Ostuda
(Infamia, Polsko 2023)
Režie: Anna Maliszewska
Scénář: Dana Łukasińska, Julita Olszewska, Anna Maliszewska
Kamera: Wojciech Zieliński
Hudba: Łukasz Targosz
Hrají: Zofia Jastrzębska, Sebastian Łach, Magdalena Czerwińska, Kamil Piotrowski, Artur Dziurman, Magdalena Czerwiec a další
Distribuce (VOD): Netflix
Premiéra: 6. 9. 2023
