Audiovizuální esej V úžasu nad opulencí (In Awe of Opulence) vychází z formální a tematické duality filmu Sofie Coppolové Marie Antoinetta (2006). Snímek důmyslně pracuje s mísícími se emocemi obdivu a hrůzy ze sledování okázalého životního stylu královské rodiny, a především mladičké panovnice.
Ve světě Marie Antoinetty je snadné se ztratit, přepych v barvě zlata, pudru a pastelů vyvolává mžitky před očima. Dekadence přetéká jako věž skleniček s šampaňským. Luxusní látky, šperky, paruky, zákusky ve tvaru bradavek a palácoví psíci. To vše se točí v krasohledu za zběsilého rytmu bálů a večírků a slévá se do jednolité, uchvacující podívané, od které je stále těžší se odtrhnout. Za okraji kaleidoskopu totiž barvy blednou a chuť cukrátek hořkne na jazyku.
Úžas nad opulencí paralyzuje a komplikuje nazírání situace v celém jejím soudobém společensko-ekonomickém kontextu. Stejně tak jako Siouxsie and the Banshees překlene sladké barokní smyčce v tvrdý postpunkový sound, tak po bezstarostném dvorském hýření přichází nekompromisní srážka s realitou v podobě Francouzské revoluce.
