Každá hodina, každá minuta a každá vteřina sledování utváří nový pohled na dané audiovizuální dílo. Vytváříme si stále nové a nové asociace, které navršujeme na již získané vnímaní daného média.
Krátká esej nabízí scénu ze snímku Všichni dobří rodáci (1968) Vojtěcha Jasného doprovázenou náhodnými myšlenkovými spoji autorky. I přesto, že stejnou scénu můžeme v jeden moment sledovat rovnou dvakrát i v reverzním sledu, divácký zážitek se již nikdy nemůže opakovat – proměňují se totiž nejenom naše asociace, ale i divácké podmínky. Ať se jedná o prostředí sledování (např. kino, domov), či platformu, na níž je dané audiovizuální dílo pouštěno/promítáno (např. filmové plátno, počítač, televize).
Ani tuto audiovizuální esej po prvním zhlédnutí již nikdy neuvidíte stejným způsobem.
